XVIX. Kapitola ~ Accident

23. listopadu 2012 v 7:00 | (c) Demi-Dl » Bebůš♥ |  • Who's That Boy?
Kolem půl 12 jsem se zavřela v pokoji a zapnula twitter. Jediné, co mě zajímalo, bylo, co se stalo mezi Zaynem a Mishel. Přemýšlela jsem, jestli mu to řekla ale .. ne to by neudělala. Nikdy.
'@zaynmalik - I can't sleep ..' dočetla jsem status a zavřela notebook.
Bylo načase, jít si vyříkat, co se stalo. Potřebovala jsem to vědět.
Popadla jsem župan, sepla vlasy do drdolu, otevřela dveře a potichu vpadla do jeho pokoje. Nedivila jsem se, že už každý spal, měli velice náročný den. Jen jsem uslyšela zavrzání z Harryho pokoje a zašklebila se.
Potom jsem se na něj zadívala. Ležel na posteli, bledý .. vypadal, jako Liam tenkrát, ale když jsem se mu zadívala na ruce, neviděla jsem žádný řezanec. Oddychla jsme si.


Když mě Zayn zpozoroval, položil mobil a bolestně se na mě zadíval.
Čekala jsem to nehorší. Chce se semnou rozejít? Ale proč? Pomalu jsem natahovala slzy zpátky do sebe.
Posadila jsem se vedle něho a čekala na objetí. Nedočkala jsem se. Bolestně jsem se mu zadívala do tváře a uviděla bolest a strach.
"Co se děje, zlato?" Pohladila jsem ho po bradě, kde už mu začínali růst malé fousky, ale ani se nepohl. Stále mi zíral do očí .. se stále stejným výrazem.
"Proč si mi to neřekla, Caroline? Víš, jak bylo těžké poslouchat to z cizích úst a ne od tebe? Víš, jak mě bolí, že jsi mi lhala a neřekla pravdu?" Díval se mi stále do očí, které se mu pomalu zaplňovali slzami.
A moje také. Potichu jsem poslouchala jeho dech a uvnitř sebe silně křičela a pištěla. Jeho dech každou chvílí zrychloval a zpomaloval.
Objala jsem ho a začala brečet.
"Zayne, víš, jak to pro mě bylo těžké, smířit se s tím? Víš, jak bylo těžké nalhat sobě, že se to opravdu nestalo? Nechtěla jsem, abys to věděl, protože vím, že by tě to bolelo ještě více, jak teď! Já .. nemůžu se s tím žít, nemůžu na to myslet .. rovnou by jsi mě musel zavřít na psychiatrii. Tak mi to prosím znovu nepřipomínej." Brečela jsem mu do náruče a měla před očima to, co se tehdá stalo. Chtěla jsem na tenhle den zapomenout, ale když už to ví i Zayn, tak to nepůjde. Vždycky mi to bude připomínat.
Pevně jsem ho stiskla více k sobě a on konečně stiskl i mě.
"Miluju tě, věříš mi to? A nic to na tom nemění! Ale až toho hajzla najdu, tak mu ty koule ustřelím a nalepím mu je na hlavu, ať si je žužlá!" Zakřičel Zayn a já ho začala utěšovat mokrými polibky.
Bylo mi to všechno strašně líto. Byla jsem naštvaná na Mishel, protože mu to řekla, ale zároveň jsem za to byla ráda. Nemusela jsem se přetvařovat před někým, koho miluju.
Asi půl hodiny jsme jen tak leželi u Zayna v posteli a přemýšleli o tom všem, co se stalo. Brečela jsem, jak malá, ale věděla jsem, že když jsem u Zayna, který mi začal zpívat potichu do uší "Little Things" a já začínala v jeho objetí pomalu usínat, že jsem v bezpečí.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 mrs.FIX mrs.FIX | Web | 23. listopadu 2012 v 17:21 | Reagovat

Konečně to ví ... chudák Car ... bože, jen představa, že mi zpívá do ucha tu nádhernou písničku ... aww! :')

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.