XVIII. Kapitola ~ Lost ..

21. listopadu 2012 v 7:00 | (c) Demi-Dl » Bebůš♥ |  • Who's That Boy?
"Co si mi chtěla říct?" Zadíval se na mě Zayn, když jsem ho z vážným pohledem zatáhla do svého pokoje.
"Já .. jsem ti to nesměla říct .. ale .. ne já nemůžu." Sesunula jsem se na postel a propukla v pláč. Bylo to tak těžké. Tak těžké o tom mluvit, když jsem slíbila, že před nikým nebudu.
Zayn se na mě vyděšeně zadíval, objal mě a já spustila.
Řekla jsem mu to všechno to, co mi řekla Caroline. Teda kromě toho Liama. Od začátku až do konce.
Bylo mi tak hrozně, dívat se na jeho výraz, který se každou vteřinou měnil.
Posledním výrazem však zůstal vztek a slzy, stékající mu po tváři. Oba jsme se rozbrečeli.
"Nesmíš jí to říct. Nesmíš, slíbila jsem jí to." Šeptala jsem, ale i přesto jsem věděla, že jakmile se Caroline probudí, všechno na ni vysype. Právě teď přišla chvíle, litovat se a mrzet toho, že jsem mu to řekla.

CAROLINE POV:
Probudila jsem a první, co jsem ucítila, byla bolest v zádech. Zase jsem si na to vzpomněla, ale pokusila jsem se to hodit za hlavu. Utřela jsem si suché slzy na tváři, poupravila se a otevřela dveře do obývacího pokoje.
Nevím, proč jsem se bála, že se na mě všichni budou civět, Nicol přece nikomu nic neřekla.
Vyšla jsem a zadívala se ke kuchyňskému stolu, kde posedával Niall z Pepsi, plnou pusou a zíral přes Louiho na televizi, který ustavičně dělal kraviny. Liam a Harry umírali z Louiho smíchy, taky jsem se musela zašklebit. Miluju ty jeho kraviny.
Harry se na mě otočil a usmál se.
"Dobré ráno." Pronesl spolu z Niallem dohromady.
"Je půl 7 večer." Zašklebila jsem a šla si pro něco dobrého. Měla jsem obrovskou chuť sníst celou velkou Milku.
Sama.
Až teprve teď mi došlo, že nikde nevidím Zayna a Mishel.
"Kde jsou ti dva?" Zakoukala jsem se na Nialla, který umíral touhou vstát a proliskat Louise za to, že mu stojí ve výhledu. Nebo alespoň to tak vypadalo.
Otevřeli se dveře a z nich vyšel rozzuřený Zayn a smutná Mishel.
"Co se stalo?" Přiběhla jsem k Zaynovi a všichni se na nás otočili. Objala jsem ho a k mému překvapení, on mě ne. Zadívala jsem se do jeho tváře. Byla tak chladná, ale zároveň tak zranitelná.
"Později si o tom promluvíme." Sotva pohl rty a zabouchl se ve svém pokoji.
Podezdřívavě jsem se zadívala na Mishel a tušila, že něco není v pořádku.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Weni Weni | Web | 21. listopadu 2012 v 14:46 | Reagovat

musím říct, že mě to strašně baví číst :) zase dokonalý díl ;)

2 Dems* Dems* | Web | 21. listopadu 2012 v 14:51 | Reagovat

souhlasím s Weni :-) dokonalost a těším se na další díl :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.