XIV. Kapitola ~ Nice Life? Maybe ..

11. listopadu 2012 v 7:00 | (c) Demi-Dl » Cejinka*, Bebůš♥, Lauren:) |  • Who's That Boy?
Uběhl měsíc od našeho příjezdu a hodně věcí se změnilo. Nykdy bych nevěřila, že se zamiluji do někoho, koho bych díky šasopisů a internetu nepoznala. To samé by mohla říct i mishel. Nevěřila bych, že už i dokonce fanoušci se s tím smířili, když jsem dala fotky na twitter, dokonce je i chválily.
Za měsíc jsem byla asi ve 4 rozhovorech a v každém se mě ptali na Zayna. Chvíli jsem zapírala, ale skrz fotku na twitteru jsem musela z pravdou ven.


Nikdy bych nevěřila, jak jsou kluci v pohodě. Náhoda a štěstí je hold svině ..
Vyšla jsem ven ze studia dalšího rozhovoru, roztáhla deštník a hnala se uličkou domů. Byl večer, pršelo, bylo zataženo, ale i přesto jsem měla náladu tu míli jít z deštníkem a na podpatkách pěšky.
Vzala jsem to zkratkou, mezi uličkami. Sice byli temné, ale bez života, tak jsem to ryskla. Nebyla jsem typ člověka, co si myslí, že na každém rohu čeká vrah a chce mě zabít.
Zabočila jsem a vytáhla z kabelky mobil. Zadívala jsem se na novinky na twitteru, no teda spíše na Zaynův twitter. Celý den jsem ho neviděla a chtěla jsem vědět, jestli už je doma.
'@zaynmalik - Finally, I'm home and I'm waiting for your love! I miss you, I love you!' Dočetla jsem a odepsala smajlíkem s pusinkou. Usmála jsem se. Konečně mám dokonalý život. Přesně to, co jsem vždy chtěla. Mám někoho, koho miluju, dobře našlápnutou kariéru a úžasné přátele, co víc si přát.
Zamnou cosi zašustilo. Úsměv na rtech mi zmizel a já se otočila. Ne, nikoho jsem neviděla, tak jsem usoudila, že to byla kočka.
Otočila jsem se, schovala mobil a trošku zrychlila. Pomalu přestávalo pršet, proto jsem schovala i deštník a rozhlížela se za sebe. Něco se tam pohnulo, nějaký stín. To žu jsem měla nahnáno. Vehnali se mi do očí slzy a já zrychlila ještě více, pomalu jsem utíkala. Strašně jsem se bála, protože jsem věděla, že se přibližuje. Byl rychlejší, jak já.
Najednou mě kdosi chytil za paži. Ne, neotáčela jsem se a začala sebou škubat.
"Pusťte mě!" Křičela jsem do prázdna temné uličky a uslyšela rozepnutí pásku a následně poklopce.
"Ne, ne!!" Křičela jsem a brečela zároveň. Nikdo mě neslyšel. Byl to ten nejhorší pocit, cítit na sobě cizí ruce, co vám stahují ryfle a ochmatávají vás. Bylo to .. strašlivé.
Zkoušela jsem se mu vytrhnout, ale nešlo to. Prudce do mě vnikl a já zakřičela.
Bolelo to. Hodně to bolelo.
Zadržovala jsem slzy a stále sebou házela, ale on jakoby měl ruce ze železa, nepohnula jsem s ním.
Když skončil, odhodil mě polonahou na mokrou zem a běžel pryč.
Jediné, co jsem zahlédla byla černá bunda s kapucí přes hlavu a bílýma converskama.
Poté už jsme upadla do bezvědomí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Stefan Stefan | Web | 11. listopadu 2012 v 9:51 | Reagovat

Ahoj, ještě k tomu designu, udělal bys mi také popisky: Last episode a Next episode. Díky moc

2 Dems* Dems* | Web | 11. listopadu 2012 v 13:29 | Reagovat

Opět úžasný díl. :)
Jsem zvědavá, jak to s ní dopadne.. ;-)

3 mrs.FIX mrs.FIX | Web | 11. listopadu 2012 v 15:59 | Reagovat

trochu víc drsné!! :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.